V červnu jsme strávili několik dnů v nádherném Českém Švýcarsku. Kraj pískovcových skal mi přirostl k srdci už před 10 lety. Kdyby to od nás nebylo tak daleko :/ Děti už kočárkům odrostly, zvládnou šlapat i delší a náročnější cesty a my si užíváme tuhle výletní etapu. Díky tomu jsme se po mnoha letech mohli podívat na Jetřichovické vyhlídky. Ty výhledy odtamtud, to je něco neskutečného. Ale to prostě musíte vidět 🙂

Trasa je poměrně náročná. Překonáváte velké převýšení, neustále klesáte a zase stoupáte nahoru. Náročný je i terén. Cestu tvoří (hlavně zpočátku) spousta, spousta schodů. Chvílemi jdete po lesní cestě, chvílemi přeskakujete kameny, chvílemi jdete po skále. Okruh má cca 7 km, nám trval (se zastávkami na vyhlídkách a s různými svačinkovými pauzami) asi 5 hodin. Šli jsme ho s dětmi 3 a 6 let.

Výlet začíná v Jetřichovicích na parkovišti kousek od rozcestníku směřujícímu k Mariině vyhlídce. Najdete tu i Kiosek, kde se dá posedět a dát si něco k jídlu. Provázet vás bude červená turistická značka. Jakmile vejdete do lesa, začnete se bořit do nádherného písku. To je něco pro děti 🙂 Inspirovali jsme se průvodcem Toulky s dětmi v báglu, vzali s sebou lopatičky a nechali děti, ať si pohrají.

Pak pomalu začnete stoupat až k Mariině vyhlídce. Nahoru k altánu vedou skalní a dřevěné schody, jištěné zábradlím. Zvládnou to v pohodě i menší děti. Jen myslete na to, zda vám nahoře vydrží v klidu. Protože naše dcera je obrovský živel, co nemá pud sebezáchovy, byla jištěna mužem – on měl prsák se smycí, ona celotělový úvaz (pouze pro výstupy na vyhlídky, pak jsme ji samozřejmě odstrojili). Ano, mohli bychom sem vyrazit o pár let později, až bude klidnější, ale věděli jsme, že výlet s přehledem zvládne a jelikož je muž lezec a máme vybavení, nebyl důvod. Altán byl v době naší návštěvy (červen 2020 uzavřen), ale vyhlídka je přístupná.

Od Mariiny vyhlídky pokračujte dál k Vilemínině stěně. Výstup na ni je úplně bezproblémový. Opět tu máte zábradlí. Je z ní nádherný výhled na Mariinu vyhlídku.

Poslední vyhlídkou je Rudolfův kámen. Protože jsme tu před lety byli, věděli jsme, že toto je jediná vyhlídka, kam děti nepustíme. Výstup je náročný a hlavně v průběhu i na vrcholu bez jištění. Letos se nahoru podíval tedy jen muž.

Od Rudolfova kamene jsme pokračovali po červené až na rozcestí Pohovka. Tady jsme odbočili na zelenou a z kopce pěkně lesem a přes louku došli zpět k autu. Cestou míjíte několik pískovcových skal, pokud jich děti ještě nemají dost 🙂 Z louky máte všechny 3 vyhlídky jako na dlani.

Pokud se s dětmi do Českého Švýcarska chystáte, opravdu vřele doporučuji již zmiňovaného průvodce od Jany z blogu S dětmi v báglu. Ušetří vám spoustu práce při plánování tras.