Krkonoše: S kočárkem k prameni Labe

Krkonoše: S kočárkem k prameni Labe

Často se mě ptáte, zda se dá s kočárkem dostat na pramen Labe. Jasně, že dá. Tato trasa je navíc uvedena jako oficiální vozíčkářská, takže máte téměř jistotu, že na vás nečekají žádné nezvládnutelné nástrahy. Tak si ji pojďme projít 🙂

Kde trasu začít? Ideálním výchozím místem je Vrbatova bouda na Zlatém návrší. Pozor, autem se sem nedostanete. Auto je potřeba nechat na Horních Mísečkách a potom sem buď dojet kyvadlovým autobusem (rozhodně doporučuju), nebo po svých. Cesta ale není nic moc, jednak vede po asfaltu, jednak v serpentinách a pořádně do kopce.

U Vrbatovy boudy se vydejte po cyklostezce (pozor, ne po červené kolem Pančavského vodopádu, tam to s kočárkem nejde) kolem mohyly Hanče a Vrbaty směr Pramen Labe. U rozcestí Nad Kotelní jámou se k vám připojí žlutá turistická značka. Té se držte až k pramenu. Cesta je hodně využívaná i cyklisty.

 

Od Pramenu Labe se můžete ještě projít na Labskou boudu, po červené a zelené turist. značce. Pokud máte nosítko, nebo je vás víc, vystřídejte se a běžte kouknout na Labský vodopád, je to jen 300 metrů. Zpátky na Zlaté návrší sejdete od Labské boudy nejprve po modré, a pak zase po žluté.

S využitím autobusu měří cesta 8 km. Půjdete-li z Horních Míseček pěšky, musíte připočíst dalších 8 km.

Fotky vlastní věřím, že dodám v polovině července 🙂

 

 

České Švýcarsko: Z Jetřichovic na Falknštejn (1 km)

České Švýcarsko: Z Jetřichovic na Falknštejn (1 km)

České Švýcarsko je úžasné. Nebyla jsem tam letos poprvé, přesto mě znova a znova dostávala ta příroda, skály, nádherné výhledy. Stihli jsme toho s dětmi za týden poměrně dost, i když ta největší lákadla jako Právčická brána nebo jetřichovické vyhlídky jsme vynechali. Tryskomyš je zatím moc malá a moc akční, a i na Falknštejně když mi nahoře pobíhala bez držení jsme trnuli, kdy se zřítí dolů. Takže vzhledem k bezpečnosti a pro náš klid jsme se drželi víc při zemi 🙂

Protože jsme byli ubytovaní v Jetřichovicích, nenechali jsme si ale ujít právě Falknštejn. Je to kraťounká procházka, ideální na pozdní odpoledne. Tak jdeme na něj 🙂

V Jetřichovicích je téměř všude zákaz parkování. My jsme jednou nechali auto před obchodem (s laskavým svolením majitele). Pro cestu na Falknštejn ale bude lepší, když zaparkujete až na konci obce pod Poštolčím kuželem (tam je i rozcestník na jetřichovické vyhlídky a Falknštejn). Parkoviště je v sezóně placené, cenu vám nepovím, my ještě parkovali zdarma.

 

Pohled z parkoviště

 

Od auta se vydáváme po žluté. Cesta až k rozcestí Pod Falknštejnem je sjízdná s kočárkem. Od rozcestí ke hradu pak vede 220 schodů. Nejprve dřevěné, pak drátěné, bez problémů je zvládla naše dvouletá.

 

Přímo na Falknštejn musíte zdolat jeden žebřík (krátký a v pohodě zvládnutelný i s prckem na ruce), potom už zase pěkně upravené schody. Dohromady jich při cestě tam a zpět od rozcestí zdoláte 600 🙂 Výhledy z hradu ale za to stojí.

 

Až se budete vracet zpět, u auta se můžete posilnit v občerstvení K1. Vaří tu a nebylo to špatné.

Pokud by vám zbyl čas, dejte se od parkoviště ještě kousek po červené směr Mariina vyhlídka. Stačí opravdu kousíček, zajdete mezi skály na pískovou cestu. Tam si dejte nohy nahoru a nechte dětem čas stavět hrady a blbnout. My tam strávili hodinu na jednom místě a stejně nechtěli domů 🙂

 

 

9 rozhleden Jizerských hor, ke kterým se dostanete s kočárkem

9 rozhleden Jizerských hor, ke kterým se dostanete s kočárkem

Jizerské hory, to je kromě nádherné přírody jedna rozhledna vedle druhé. Vyhlídky miluju, takže na loňské dovolené jsem se jich snažila poznat co nejvíc. V tomto článku vám přináším 9 rozhleden, které zvládnete v pohodě s kočárkem (případně k nim můžete i autem). Sami jsme jich prozkoumali 6, zbylé tři mi pomohli dát dohromady někteří z vás. Děkuju a věřím, že článek vás inspiruje k výletům.

1. Královka

 

Pro mě je Královka TOP rozhlednou, a to nejen proto, že se vedle ní nachází obrovské a nádherné dětské hřiště. Z jejího ochozu je totiž opravdu nádherný výhled nejen na Jizerky, ale i na Krkonoše nebo Český Ráj. Na vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů, rozhledna je vysoká 23,5 metru. Otevřena je celoročně.

Ke Královce se pěšky dostanete několika způsoby. S kočárkem je ideální cesta z Bedřichova. Půjdete od centrálního parkoviště po cyklotrase 3020. Cesta je asfaltová, mírně stoupá a měří jen 1,5 km.

Druhou možností, jak se z Bedřichova na rozhlednu dostat, je po dětské Mravenčí stezce. Cesta plná dřevěných sošek zvířat žijících v horách je dlouhá cca 3 km. Je s kočárkem zvládnutelná, ale osobní zkušenost nemám.

Pokud přijedete z opačného směru, nechte auto v Hraběticích u kapličky. Pak se dejte po zelené NS (rovněž cyklotrasa 3020) nahoru. Na Královku je to cca 2,5 km. Cesta je opět asfaltová a bez problémů sjízdná.

Pozor si na cyklotrase (z obou směrů) dávejte na řidiče. Trasa je sice vyznačena jako pěší zóna, platí zde rychlost 20 km/h, ale málokdo to dodržuje a v sezóně tu jezdí aut opravdu dost, ačkoli oficiálně smí na Královku vjet pouze ubytovaní. Nebo alespoň v době našeho pobytu byly omezující značky jak z Bedřichova, tak z Hrabětic. Zda to platí celoročně nevím.

Pro děti je pod rozhlednou dřevěné hřiště. Je opravdu obří, s velkým pískovištěm, různými prolézacími stavbami, podzemními tunely atd.

Na Královce se můžete samozřejmě i najíst, ceny i výběr jídla byly velice slušné.

 

 

2. Štěpánka

 

Kamenná, novogotická rozhledna Štěpánka stojí na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, ve výšce 959 metrů nad mořem.  Vysoká je 24 metrů, nahoru vede 78 schodů.  Nemá klasickou vyhlídkovou plošinu, do přírody koukáte prosklenými okny věže. Otevírací dobu si raději ověřte na webu. Štěpánka je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách.

Nejkratší cesta na rozhlednu začíná u chaty Hvězda, 300 metrů od Štěpánky. Je zde placené parkoviště.  Pak po zelené směřujte až k rozhledně. Tento úsek je pro kočárky hodně náročný, kořeny, kamenné schody, ale nesjízdný není.

Můžete vyrazit i delší procházkou. Auto nechejte v Příchovicích a po zelené pomaličku vystoupejte k rozhledně.

Pod rozhlednou najdete maličké dětské hřiště a dřevěný kiosek. Další možností občerstvení se je zmiňovaná chata Hvězda, případně o 250 metrů dál Turnovská chata.

 

 

3. Maják Járy Cimrmanna

 

Až budou děti u Štěpánky fňukat, že už chtějí na to hřiště, vezměte je do Příchovic. Tam kromě Štěpánky čeká ještě jedna rozhledna, Maják Járy Cimrmana. Jde o velmi mladou rozhlednu, postavena byla v roce 2013. Vysoká je 18 metrů a nahoru vede 105 schodů. Otevřena je celoročně.

Najdete ji v areálu U Čápa a bez problémů sem přijedete autem. Součástí areálu je Muzeum Cimrmanovy doby, kde se nachází velká sbírka jeho pozůstalosti včetně některých vynálezů. Rozhledna je přístupná přes muzeum.

Děti budou nadšené z místního lesoparku na Sluneční. Přírodní prolézačky, klouzačky, velké kameny, malé bludiště…to je jen malý výčet toho, čím se děti mohou zabavit. Vede tudy i pohádková cesta.

Budete-li se chtít najíst, zajděte do penzionu U Čápa. Mají tu další veliké dětské hřiště a vaří velmi dobře.

 

 

4. Slovanka

 

Rozhlednu Slovanka najdete v Hraběticích, asi 800 metrů od Ski areálu Severák, kde můžete také zaparkovat. Je to nejstarší kovová rozhledna v Čechách. Postavena byla už v roce 1887. Měří jen 14 metrů a zdoláte 56 schodů, ale výhled na Jizerské hory je z ní krásný. Přístupná je celoročně,  vstupné se neplatí.

Auto můžete nechat buď přímo na výše zmíněném parkovišti, nebo popojet ještě 500 metrů a zaparkovat přímo na parkovišti pod rozhlednou. To je ale malé a může se stát, že už tu nebude místo.

Z horního parkoviště to pak máte asi 300 metrů. Cesta je pohodlná, asfaltová, stoupá mírně. Jde souběžně s lesem, ve kterém v červnu zrály úžasné obrovské borůvky J V lese jsou i velké balvany, děti se nám tu vyřádily a vůbec jim nevadilo, že u rozhledny není žádné hřiště.

Najíst se můžete hned vedle v chatě Slovanka.

 

5. Bramberk

 

Další kamenná rozhledna, Bramberk, stojí jen 5 km od Slovanky, u města Lučany nad Nisou. Stojí na kopci Krásný ve výšce téměř 800 metrů nad mořem. Vysoká je 21 metrů, na vyhlídku vás dovede 96 schodů. Z rozhledny uvidíte například Ještěd, Sněžku, Černou horu nebo město Jablonec nad Nisou. Vstupné bylo symbolické. Otevírací dobu rozhledny si ověřte na stránkách města Lučany nad Nisou – jde zejména o podzimní a zimní období, v letní sezóně (červenec, srpen) je rozhledna otevřena denně.

Autem se k rozhledně dostanete po silnici od Horního Maxova. Parkoviště je přímo pod rozhlednou. Pěšky s kočárkem můžete jít i z Lučan, po silnici, která začíná u pošty. Jen závěr je pak náročnější, když silnice skončí. Na Bramberk vede i krásná červená turistická cesta, nebo z Jabloneckých pasek modrá, ale ty s kočárkem nemáme vyzkoušené.

Na děti tu čeká malé hřiště a ohrada s kozami, které si můžou pohladit. My rodiče oceníme turistickou chatu Bramberk nebo malý kiosek.

 

6. Černá Studnice

 

Rozhledna Černá Studnice leží jen 7 km od Jablonce nad Nisou. Měří 26 metrů, což z ní dělá jednu z nejvyšších kamenných rozhleden Jizerských hor.  K vyhlídce musíte zdolat 91 schodů. Rozhledna stojí v areálu Černá Studnice, ve kterém najdete i restauraci, arboretum a od léta 2019 nové velké dětské hřiště a mini-zoo. Otevírací dobu a cenu vstupného zjistíte na jejich webu.

S kočárkem se k rozhledně dostanete nejsnáze z obce Horní Černá Studnice. Zde nechte auto a po zelené vystoupejte k vyhlídce. Trasa měří zhruba 1,5 km. Ještě před rozhlednou najdete skalní vyhlídku. Z Černé Studnice kromě Jizerských hor a Krkonoš můžete spatřit i Český Ráj s hrady Bezděz, Ralsko a Trosky.

K rozhledně se dá dojet i autem.

 

 

7. Nisanka

 

Nisanku najdete jen 5 km od Černé Studnice, u obce Nová Ves nad Nisou. Je to rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží. Měří 35 metrů, vyhlídková plošina se nachází v 24 metrech. Otevřena je mimo zimní měsíce, a jen za příznivého počasí. Seženete tady i malé občerstvení.

K rozhledně se dá vyjet autem a zaparkovat u protějšího penzionu. Z Nové Vsi můžete ale v pohodě vyrazit pěšky i s kočárkem, jen je třeba se držet asfaltky. Cesta je to asi kilometrová.

Nedaleko rozhledny pramení řeka Lužická Nisa. Nemáme ale vyzkoušeno, zda se sem s kočárkem dostanete.

 

8. Císařský kámen

 

Parádní kočárkový výlet je na rozhlednu Císařský kámen. Tato rozhledna byla znovu postavena a otevřena teprve na podzim 2018, na místě původní vyhlídky, která podlehla zubu času. Vyhlídková plošina je v 21 metrech.

K rozhledně se s kočárkem dostanete pohodlně z osady Milíře. Zde u Kiosku zaparkujte a můžete si dát občerstvení. Na děti tu čeká velké dětské hřiště, které je přístupné i v případě, že Kiosek má zavřeno.

Z Milířů je to na Císařský kámen jen 700 metrů. Po cestě budete míjet hřbitov. U něj můžete zajít na Vyhlídku pod Císařským kamenem, nebo si prohlédnout kamenný kruh. Celá cesta je asfaltová. Auta na ni však přístup nemají, takže pro procházku s dětmi naprosto ideální.

Foto Libor Mičan

 

9. Ještěd

 

A na závěr dnešního článku jen krátce zmíním Ještěd. Kdo by tuto dominantu Libereckého kraje neznal J Kromě rozhledny tu najdete i restauraci v oblacích a hotel. Vyhlídky z Ještědu jsou za příznivého počasí opravdu nádherné.  Jen se nezapomeňte vybavit teplejším oděvem, budete ve výšce 1012 metrů a počasí se tu mění každou chvíli.

I na Ještěd můžete s kočárkem. Buď lanovkou, která je nahoře asi za 5 minut, nebo po silnici pěšky od dolní stanice lanovky, tedy z Horního Hanychova. Cesta pak měří 3 km. Já ale osobně bych tudy pěšky nešla, protože tu bývá poměrně velký automobilový provoz.

Pod Ještědem se nachází dětská zážitková trasa – Hravé putování ještědským lesem. Začíná na Výpřeži a končí v Ostašově. Cesta je zpevněná, takže s kočárkem ji zvládnete v pohodě. Měří 3 km a děti se na ní hravou formou seznamují se životem v lese. Pokud parkujete u dolní stanice lanovky, sednete v Ostašově na MHD a dojedete zpátky k autu.

 

P.S. Velké poděkování všem, kdo mi pomohli s fotkami 🙂

Ždírecká ZOO

Ždírecká ZOO

Dneska to nebude z hor, ale výlet je to skvělý. Nedaleko Plzně, u města Blovice se v lese nachází maličká ZOO. Ale ne ledajaká. Takhle je totiž plná zvířátek vyřezávaných ze dřeva nebo vyrobených z kovu. Děti si tedy mohou sáhnout na sovu či divoké prase beze strachu z kousnutí 🙂

 

ZOO je umístěna v přírodní rezervaci Chejlava. Je tu klid a hlavně stín. V letních vedrech pro odpočinek jako stvořené. Najdete tu i malý rybníček, kde děti mohou rybařit, takže náhradní věci pro děti s sebou.

Kromě zvířátek je tu pěkné interaktivní dětské hřiště. Poznáte po hmatu živočicha? Víte, které zvíře zanechává jakou stopu? Jak se jmenují lesní a luční květinky a kdy rostou? Moc hezká je i hmyzí stezka, na které se ukrývá 10 kovaných zástupců létavého i nelétavého hmyzu. Vyzkoušet si můžete i skok daleký.

A teď praktické info: Zaparkujte v obci Ždírec, u ždírecké hospody. U ZOO žádné parkoviště není a vjezd do přilehlé ulice je i myslím povolen jen místním. Pěšky od auta půjdete cca 15 minut příjemnou procházkou, děti mohou i na odrážedlech. ZOO je přístupná celoročně, vstupné se žádné neplatí. S sebou můžete mít i psího miláčka, jen nezapomeňte na vodítko a sáček na exkrementy. U vstupu je miska na vodu a také možnost pejska nechat přivázaného, když by byl v pokušení zvěř lovit 🙂 Velkou svačinu sebou. S kočárkem je výlet celý přístupný bez problémů.

ZOO je maličká, ale naše děti se tu zabavily na půl dne. Výhoda pro vás, uvelebíte se někam na lavičku a prakticky pořád o nich máte přehled.

S kočárkem na Kleť

Rozhledna Kleť je vůbec nejstarší kamennou rozhlednou u nás. Najdete ji na stejnojmenné nejvyšší hoře Blanského lesa (1084 m), nedaleko Českého Krumlova. Kromě rozhledny tu stojí horská chata (dá se zde i ubytovat) s restaurací, sluneční hodiny a vyhlášená observatoř. Nedaleko je televizní vysílač. Z rozhledny je nádherný výhled na Šumavu a při jasném počasí na Alpy. Než se budete moci pokochat, čeká vás vyšlápnout 110 schodů.

 

Na vrchol vede mnoho cest. Bez námahy se nahoru dopravíte pomocí dnes už téměř raritní jednosedačkové lanovky (podobnou najdete i v Železné Rudě směr Pancíř) z obce Krásetín. Tam se nachází i parkoviště. Lanovka je v provozu celoročně, zvládne převézt i složený kočárek. Děti do 6 let můžete mít na klíně. Jízda trvá přibližně čtvrt hodiny.

Další oblíbená cesta, i když poněkud hard core, a rozhodně bez kočárku, vede přímo pod lanovkou. Krpál nahoru, samej kořen, samej balvan, sem tam pekelně uzoučká. My dospělí máme v půlce dost, ale pro děti je to naprosto dokonalá zábavná cesta. Čím horší terén, tím víc je to baví. Otázkou je, kam dojdete, protože největší sranda je mávat si s lidma jedoucíma lanovkou nad hlavami 😀

 

Ideální kočárková trasa vede od penzionu Hubert, který najdete pod Uhlířskou hájovnou. Půjdete po červené pěšinou, trasa měří asi 4 km. Cesta je to ale pohodlná, žádné příkré stoupání.

Pokud byste sem chtěli na kole, vede nahoru i několik cyklotras. Půjde to po nich i s kočárkem (například ze Zlaté Koruny, ale to už je 10 km v jednom směru), ale hojně je využívají koloběžkáři, kteří si na Kleti půjčí koloběžku a sjíždějí do Krumlova.

 

Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe aneb cestou plnou vodopádů (10 km)

Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe aneb cestou plnou vodopádů (10 km)

Víte, že v Krkonoších existuje projekt Krkonoše bez bariér? Správa Krkonošského národního parku připravila několik turistických tras, které jsou vhodné pro vozíčkáře, rodiče s kočárky či malými dětmi. Jednou z nich je cesta údolím Bílého Labe, kterou jsme šli v roce 2015, a na které náš syn udělal první samostatné krůčky. Trasa je celá asfaltová, mírně stoupá, jen závěrečný kopec je náročnější. Ale za tu nádheru, kterou uvidíte, to stojí. Navíc vás na konci čeká Bouda U Bílého Labe, kde si můžete dát občerstvení.

Auto nechte na parkovišti u dolní stanice lanovky na Medvědín. Vyjděte po modré turistické značce směr Bouda U Bílého Labe a držte se jí po celou dobu. Ještě před prvním rozcestím budete míjet řopík.

Na rozcestí Pod Dívčí strání se dejte vpravo. Po kilometru už na vás čeká Velký vodopád, první z řady 🙂 Následuje vodopád Velký Skok, Balvanový vodopád, Dlouhý vodopád a Plotnový vodopád. Když zvednete hlavu, můžete se kochat pohledem na Kozí hřbety.

Za Balvanovým vodopádem se nachází dětské hřiště s prolézačkami, houpačkami, klouzačkami, ohništěm. Je fajn, když se tu děti moc neutahají :D, protože pak na vás čeká ono větší stoupání, až k restauraci.

V Boudě u Bílého Labe se lze dobře najíst, i když ceny nejsou úplně lidové…na druhou stranu, v Krkonoších, a ve Špindlu obzvlášť s tím člověk tak nějak počítá.

Zpátky se vracíte stejnou trasou. Ujdete celkem 10 km. My to měli na celý den, jelikož syn chtěl střídavě chodit, nosit, lézt, zkoumat vodopády a samozřejmě si pohrát na hřišti. Trasu využívají i cyklisté a také ubytovaní hosté Boudy u Bílého Labe. Můžete tedy potkat i auto, ale při naší túře v půli července tu projelo snad jedno.

Fotky vodopádů – Hynek Vermouzek. 

 

Z Pomezních Bud na Jelenku a zpět (nebo bez kočárku až na Sněžku)

Z Pomezních Bud na Jelenku a zpět (nebo bez kočárku až na Sněžku)

Touhle trasou se (od Jelenky) bez kočárku dostanete pohodlně až na Sněžku. Pokud máte k dispozici ergonomické nosítko, šátek, popřípadě krosnu, můžete na Jelence nechat kočárek uschovaný a vyšlápnout na naši nejvyšší horu.

Zaparkujte na Pomezních Boudách u Infocentra a po žluté (asfaltka) začněte stoupat k chatě Jelenka. Celou cestu potlačíte kočár prudce do kopce, však Jelenka leží ve výšce 1260 metrů nad mořem. Za sportovní výkon budete odměněni krásnými výhledy, výbornou limonádou a palačinkami. Lze se tu i ubytovat. Zpátky se vraťte stejnou trasou. Na Jelenku je to z Pomezních Bud cca 3,5 km.

Pokud budete chtít pokračovat dál na Sněžku, máte dvě možnosti. Za Jelenkou u Emmina pramenu vyjděte po červené cestou česko-polského přátelství, nebo po zelené, traverzem po Obřím hřebeni. S dětmi na zádech či maličkými chodci zvolte určitě cestu česko-polského přátelství. Je schůdnější a také o 1,5 km kratší. Údajně patří k těm nejlehčím výstupovým cestám. Je kamenitá, plná kořenů, ale nečeká vás tu žádné strašné stoupání ani nezvladatelné úseky. V jednom směru měří trasa 3 km.

Traverz bych s malými dětmi nešla, není to úplně pohodová trasa, hlavně po dešti. Cesta je typicky horská, jsou tu kamenná pole, kořeny, občas se člověk prodírá kosodřevinou. Několikrát jsem se viděla válet se ve stráni v kleči :D. Na druhou stranu, ten výhled je úžasný a zase si člověk prohlédne hory jinak, než když jde hřebenovkou. Traverz končí nad Růžovohorským sedlem, asi 750 m od vrcholu Sněžky. Z Jelenky měří trasa v jednom směru cca 4,5 km.

Ubytování v Jizerkách – rekreační dům Josefův Důl

Ubytování v Jizerkách – rekreační dům Josefův Důl

Máme dvě akční a hlučné děti. K tomu dva psy, kteří sice ne vždy, ale dost často cestují s námi. Dáváme tedy přednost ubytování v soukromí, v ideálním případě si pronajímáme celý objekt se zahradou. Bývá to sice finančně dražší varianta, než kdybychom jeli do penzionu (a to nejsme nároční, nepotřebujeme moc místa ani nijak luxusní vybavení), ale nechci na dovolené řešit to, že děti řvou, dupou, psi štěkají a někoho rušíme. Toho si užíváme dost v paneláku. Teď po dovče v Jizerkách jsem chodící encyklopedie serveru e-chalupy.cz, protože jsem tam hledáním ubytování strávila snad 14 dní 😀 Nakonec jsme vybrali, a teď vám můžu doporučit jednoduše zařízený, ale příjemný domeček v Josefově Dole.

Rekreační dům nemá žádné webovky, najdete ho jen na zmíněném webu. Leží kousek od vlakového nádraží v Josefově Dole, v části Antonínov. Je ideální pro max. 6 lidí. Na webu sice uvádí, že se tam vejde 8 lidí, ale znamená to, že dvě osoby musí spát v obýváku na rozkládacím gauči, což někomu nemusí vyhovovat zejména z důvodu absence soukromí.

Neubytovával nás majitel, jelikož sám v tu dobu odjížděl na dovolenou, ale pán, který se mu o dům v jeho nepřítomnosti stará. Komunikace na jedničku.

V chaloupce najdete předsíňku, prostornou a opravdu slušně vybavenou kuchyň (lednice, mikrovlnka, el. trouba, toustovač, dokonce tu byl i lis na česnek 😀 a další nezbytnosti), koupelnu s vanou, velký obývák, ze kterého se vstupuje do dvou ložnic. V podkroví je ještě další ložnice, my ji nevyužili, jen jsme tam nakoukli.

U domečku je oplocená zahrada s posezením, gril, pískoviště s hračkami, tři houpačky. K dispozici jsme měli i nafukovací bazén (ovšem chyběla bazénová chemie).

Přijet lze až k domu, parkovat se ale musí na cestě kousek od něj. S sebou si musíte vzít vlastní ložní prádlo. K dispozici byla i dětská cestovní postýlka (bez matrace). Psi sem mohou 🙂

Strávili jsme tu letos v červnu 12 dní a byli jsme naprosto spokojeni. Naší prioritou byla zahrada a nízká cena. Za týden (mimo sezónu) jsme platili 5600 Kč, a i když zbytek dovolené už do sezóny zasahoval, majitel nám počítal levnější cenu pro celý pobyt. Elektřina se platí na konci pobytu dle spotřeby.

Klady:

  • velká oplocená zahrada pro děti
  • prostorný dům
  • dobře vybavená kuchyň
  • kamna zabezpečena mříží
  • vana v koupelně
  • komunikace s majitelem, navíc se i po skončení dovolené zajímá o to, jak jsme byli spokojeni
  • třešeň na zahradě a lesní jahody u plotu 🙂
  • kousek na vlak, kterým jsme jezdili na výlety
  • večer naprostý klid
  • cena

Zápory

  • nelze parkovat přímo u objektu
  • v ložnicích absence tmavších závěsů, takže děti vstávaly s východem slunce 😀
  • kdo je pintlich na čistotu, mohl by mít problém s tím, že to nebylo úplně 100% – někde byl prach (pod postelí, za skříňkami, gaučem apod.) Kuchyň, postele, koupelna, skříně ale byly naprosto v pořádku.
  • plusem je bazén, nicméně chyběly jak testovací pásky, tak chemie. Pásky jsme si koupili, voda byla přechlorovaná, tudíž nepoužitelná. Toto jsem ale pak psala majiteli, takže je možné, že další návštěvníci už budou mít vše k dispozici.

Sumasumárum – ubytování můžu s klidným svědomím doporučit každému, kdo nepotřebuje luxus, nevadí mu starší vybavení, ale hledá příjemnou střechu nad hlavou za rozumné peníze.

P.S. Na fotky interiéru musíte kouknout na web, jelikož jsem blogerka na houby, vůbec mě nenapadlo si to uvnitř vyfotit 😀

Z Josefova Dolu k Josefodolské přehradě

K Josefodolské přehradě se s kočárkem dá jít velice pohodlně z Hrabětic. Nenáročná cesta bez stoupání. Jelikož jsme byli ubytování v Josefově Dole a silnice mezi ním a Hraběticemi byla uzavřená, rozhodli jsme se vyrazit přímo „z domova“.

Délka trasy závisí na tom, odkud budete vycházet. My šli pěšky procházkou od vlakového nádraží (ale šli jsme průběžně celé odpoledne se zastávkou na hřišti, na zmrzku atd.), takže celý výlet měl skoro 9 km.

Pokud budete mít auto, doporučuji dojet až na parkoviště Ski Areál Josefův Důl (na konci obce) a vyrazit pěšky odtamtud. Cesta k přehradě pak měří asi 1,5 km. Trasa stále stoupá, takže se s kočárkem trochu zapotíte, ale vede lesem po asfaltce a jde se příjemně.

Pozor na cyklisty, kteří cestu rádi využívají a z kopce frčí poměrně rychle.

Na hrázi se to hemží inline bruslaři a vůbec se jim nedivím, ten asfalt je pro ně úžasný.

Zpátky se můžete vrátit stejnou cestou, nebo si výlet prodloužit a podél přehrady dojít třeba na Kristiánov a Novou Louku, nebo opačným směrem přes Hrabětice až na Královku.

Náš vozový park: Britax B-Motion 3

Když jsem před třemi lety řešila, za jaký sporťák vyměnit hlubokou korbičku, byla jsem úplně ztracená. Nechtěla jsem se hodiny probírat kočárkama. Vlastně jsem ani nevěděla, co od něj čekat. Jediné mé požadavky byly skladnost, dobrá manipulace a teréňák. Měla jsem v plánu koupit bazarový, však jsme kočár do té doby využívali sporadicky a myslela jsem, že do budoucna to bude stejně. Nakonec mi byl doporučen Britax, tehdy docela novinka na trhu. Okoukli jsme pár videí na youtube, nadchla nás hlavně úžasná skladnost, a tak kočárek putoval domů. Nový, bez vyzkoušení. A byla to hodně dobrá volba.

Neumím psát recenze, takže nevím, jestli mají mít nějaký formát nebo ne 😀 Čekejte jen moje zkušenosti.

Máme Britax B- Motion 3, tedy tříkolku. Kočár jsme kupovali začátkem roku 2015, oproti dnešním modelům mu spousta vychytávek chybí. Píšu pouze o sportovní verzi, nikoli o podvozku s hlubokou korbičkou. Neřeším design, na tom mi nijak zvlášť nezáleželo. Jak ho tedy hodnotím?

 

Klady

 

+ Úžasně skladný a vcelku lehký.

+ Výborně ovladatelný i jednou rukou. Jelikož mám dva psy, potřebovala jsem něco, co jede skoro samo.

+ Velká nafukovací kola.

+ Parádní odpružení.

+ Vysoká nosnost, v nouzi uveze i ty dvě děti 😀

+ Stabilní, trojkolky jsem se bála, zbytečně. Nikdy se nepřevrhl.

+ Projede i náročný terén (a když už je to i na něj moc, dá se dobře přenášet) 😀

+ Dá se vyprat.

+ Hezký vzhled (dá se k němu dokoupit nebo ušít miliarda doplňků).

+ V létě lze zadní část boudy sundat, zůstane tam jen lehoučká síťovina, která větrá.

+ Kvalitní, člověk nemá pocit, že se kočár za chvíli rozpadne.

 

 

Nevýhody

 

– Nejde do úplného sedu (existuje ale „udělátko“, kterým toho docílíte).

– Polohování nožiček nedomyšleno (opět existuje „udělátko“, plus nové modely myslím už mají vyřešeno dobře).

– Mohl by být větší košík.

– Špatně na něm drží nánožník.

 

Před těmi třemi lety stál nový BM3 okolo 6 tisíc. Cena je pořád podobná. Muž se koupi nejdřív bránil, stejně jako já se přikláněl k něčemu levnému bazarovému…a po pár projížďkách byl nadšenej. Hlavně z toho ovládání jednou rukou. Se sporťákem od dvojkombinace, který jsme předtím chviličku měli (a z čehož vznikla potřeba pořídit jiný), se to nedá vůbec srovnat. Za sebe ho můžu doporučit jak do města, tak do terénu.

 

Hlubokou korbu nebrat

Jelikož se vloni narodila dcera a já nechtěla mít doma x kočárků, koupili jsme k BM3 hlubokou korbičku. A to tedy dobrá volba nebyla. Korba je malá, sice vcelku dlouhá, ale úzká. Dítě se mi tam ve 4 měsících skoro nevešlo (a to je menšího vzrůstu). Po jejím nasazení se všechny dosavadní skvělé vlastnosti Britaxu vytratily – kočár byl těžký, ovládal se špatně, se stabilitou to nebylo nic moc. Takže za sebe nedoporučuji.

1 2