Ždírecká ZOO

Ždírecká ZOO

Dneska to nebude z hor, ale výlet je to skvělý. Nedaleko Plzně, u města Blovice se v lese nachází maličká ZOO. Ale ne ledajaká. Takhle je totiž plná zvířátek vyřezávaných ze dřeva nebo vyrobených z kovu. Děti si tedy mohou sáhnout na sovu či divoké prase beze strachu z kousnutí 🙂

 

ZOO je umístěna v přírodní rezervaci Chejlava. Je tu klid a hlavně stín. V letních vedrech pro odpočinek jako stvořené. Najdete tu i malý rybníček, kde děti mohou rybařit, takže náhradní věci pro děti s sebou.

Kromě zvířátek je tu pěkné interaktivní dětské hřiště. Poznáte po hmatu živočicha? Víte, které zvíře zanechává jakou stopu? Jak se jmenují lesní a luční květinky a kdy rostou? Moc hezká je i hmyzí stezka, na které se ukrývá 10 kovaných zástupců létavého i nelétavého hmyzu. Vyzkoušet si můžete i skok daleký.

A teď praktické info: Zaparkujte v obci Ždírec, u ždírecké hospody. U ZOO žádné parkoviště není a vjezd do přilehlé ulice je i myslím povolen jen místním. Pěšky od auta půjdete cca 15 minut příjemnou procházkou, děti mohou i na odrážedlech. ZOO je přístupná celoročně, vstupné se žádné neplatí. S sebou můžete mít i psího miláčka, jen nezapomeňte na vodítko a sáček na exkrementy. U vstupu je miska na vodu a také možnost pejska nechat přivázaného, když by byl v pokušení zvěř lovit 🙂 Velkou svačinu sebou. S kočárkem je výlet celý přístupný bez problémů.

ZOO je maličká, ale naše děti se tu zabavily na půl dne. Výhoda pro vás, uvelebíte se někam na lavičku a prakticky pořád o nich máte přehled.

S kočárkem na Kleť

Rozhledna Kleť je vůbec nejstarší kamennou rozhlednou u nás. Najdete ji na stejnojmenné nejvyšší hoře Blanského lesa (1084 m), nedaleko Českého Krumlova. Kromě rozhledny tu stojí horská chata (dá se zde i ubytovat) s restaurací, sluneční hodiny a vyhlášená observatoř. Nedaleko je televizní vysílač. Z rozhledny je nádherný výhled na Šumavu a při jasném počasí na Alpy. Než se budete moci pokochat, čeká vás vyšlápnout 110 schodů.

 

Na vrchol vede mnoho cest. Bez námahy se nahoru dopravíte pomocí dnes už téměř raritní jednosedačkové lanovky (podobnou najdete i v Železné Rudě směr Pancíř) z obce Krásetín. Tam se nachází i parkoviště. Lanovka je v provozu celoročně, zvládne převézt i složený kočárek. Děti do 6 let můžete mít na klíně. Jízda trvá přibližně čtvrt hodiny.

Další oblíbená cesta, i když poněkud hard core, a rozhodně bez kočárku, vede přímo pod lanovkou. Krpál nahoru, samej kořen, samej balvan, sem tam pekelně uzoučká. My dospělí máme v půlce dost, ale pro děti je to naprosto dokonalá zábavná cesta. Čím horší terén, tím víc je to baví. Otázkou je, kam dojdete, protože největší sranda je mávat si s lidma jedoucíma lanovkou nad hlavami 😀

 

Ideální kočárková trasa vede od penzionu Hubert, který najdete pod Uhlířskou hájovnou. Půjdete po červené pěšinou, trasa měří asi 4 km. Cesta je to ale pohodlná, žádné příkré stoupání.

Pokud byste sem chtěli na kole, vede nahoru i několik cyklotras. Půjde to po nich i s kočárkem (například ze Zlaté Koruny, ale to už je 10 km v jednom směru), ale hojně je využívají koloběžkáři, kteří si na Kleti půjčí koloběžku a sjíždějí do Krumlova.

 

Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe aneb cestou plnou vodopádů (10 km)

Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe aneb cestou plnou vodopádů (10 km)

Víte, že v Krkonoších existuje projekt Krkonoše bez bariér? Správa Krkonošského národního parku připravila několik turistických tras, které jsou vhodné pro vozíčkáře, rodiče s kočárky či malými dětmi. Jednou z nich je cesta údolím Bílého Labe, kterou jsme šli v roce 2015, a na které náš syn udělal první samostatné krůčky. Trasa je celá asfaltová, mírně stoupá, jen závěrečný kopec je náročnější. Ale za tu nádheru, kterou uvidíte, to stojí. Navíc vás na konci čeká Bouda U Bílého Labe, kde si můžete dát občerstvení.

Auto nechte na parkovišti u dolní stanice lanovky na Medvědín. Vyjděte po modré turistické značce směr Bouda U Bílého Labe a držte se jí po celou dobu. Ještě před prvním rozcestím budete míjet řopík.

Na rozcestí Pod Dívčí strání se dejte vpravo. Po kilometru už na vás čeká Velký vodopád, první z řady 🙂 Následuje vodopád Velký Skok, Balvanový vodopád, Dlouhý vodopád a Plotnový vodopád. Když zvednete hlavu, můžete se kochat pohledem na Kozí hřbety.

Za Balvanovým vodopádem se nachází dětské hřiště s prolézačkami, houpačkami, klouzačkami, ohništěm. Je fajn, když se tu děti moc neutahají :D, protože pak na vás čeká ono větší stoupání, až k restauraci.

V Boudě u Bílého Labe se lze dobře najíst, i když ceny nejsou úplně lidové…na druhou stranu, v Krkonoších, a ve Špindlu obzvlášť s tím člověk tak nějak počítá.

Zpátky se vracíte stejnou trasou. Ujdete celkem 10 km. My to měli na celý den, jelikož syn chtěl střídavě chodit, nosit, lézt, zkoumat vodopády a samozřejmě si pohrát na hřišti. Trasu využívají i cyklisté a také ubytovaní hosté Boudy u Bílého Labe. Můžete tedy potkat i auto, ale při naší túře v půli července tu projelo snad jedno.

Fotky vodopádů – Hynek Vermouzek. 

 

Z Pomezních Bud na Jelenku a zpět (nebo bez kočárku až na Sněžku)

Z Pomezních Bud na Jelenku a zpět (nebo bez kočárku až na Sněžku)

Touhle trasou se (od Jelenky) bez kočárku dostanete pohodlně až na Sněžku. Pokud máte k dispozici ergonomické nosítko, šátek, popřípadě krosnu, můžete na Jelence nechat kočárek uschovaný a vyšlápnout na naši nejvyšší horu.

Zaparkujte na Pomezních Boudách u Infocentra a po žluté (asfaltka) začněte stoupat k chatě Jelenka. Celou cestu potlačíte kočár prudce do kopce, však Jelenka leží ve výšce 1260 metrů nad mořem. Za sportovní výkon budete odměněni krásnými výhledy, výbornou limonádou a palačinkami. Lze se tu i ubytovat. Zpátky se vraťte stejnou trasou. Na Jelenku je to z Pomezních Bud cca 3,5 km.

Pokud budete chtít pokračovat dál na Sněžku, máte dvě možnosti. Za Jelenkou u Emmina pramenu vyjděte po červené cestou česko-polského přátelství, nebo po zelené, traverzem po Obřím hřebeni. S dětmi na zádech či maličkými chodci zvolte určitě cestu česko-polského přátelství. Je schůdnější a také o 1,5 km kratší. Údajně patří k těm nejlehčím výstupovým cestám. Je kamenitá, plná kořenů, ale nečeká vás tu žádné strašné stoupání ani nezvladatelné úseky. V jednom směru měří trasa 3 km.

Traverz bych s malými dětmi nešla, není to úplně pohodová trasa, hlavně po dešti. Cesta je typicky horská, jsou tu kamenná pole, kořeny, občas se člověk prodírá kosodřevinou. Několikrát jsem se viděla válet se ve stráni v kleči :D. Na druhou stranu, ten výhled je úžasný a zase si člověk prohlédne hory jinak, než když jde hřebenovkou. Traverz končí nad Růžovohorským sedlem, asi 750 m od vrcholu Sněžky. Z Jelenky měří trasa v jednom směru cca 4,5 km.

Ubytování v Jizerkách – rekreační dům Josefův Důl

Ubytování v Jizerkách – rekreační dům Josefův Důl

Máme dvě akční a hlučné děti. K tomu dva psy, kteří sice ne vždy, ale dost často cestují s námi. Dáváme tedy přednost ubytování v soukromí, v ideálním případě si pronajímáme celý objekt se zahradou. Bývá to sice finančně dražší varianta, než kdybychom jeli do penzionu (a to nejsme nároční, nepotřebujeme moc místa ani nijak luxusní vybavení), ale nechci na dovolené řešit to, že děti řvou, dupou, psi štěkají a někoho rušíme. Toho si užíváme dost v paneláku. Teď po dovče v Jizerkách jsem chodící encyklopedie serveru e-chalupy.cz, protože jsem tam hledáním ubytování strávila snad 14 dní 😀 Nakonec jsme vybrali, a teď vám můžu doporučit jednoduše zařízený, ale příjemný domeček v Josefově Dole.

Rekreační dům nemá žádné webovky, najdete ho jen na zmíněném webu. Leží kousek od vlakového nádraží v Josefově Dole, v části Antonínov. Je ideální pro max. 6 lidí. Na webu sice uvádí, že se tam vejde 8 lidí, ale znamená to, že dvě osoby musí spát v obýváku na rozkládacím gauči, což někomu nemusí vyhovovat zejména z důvodu absence soukromí.

Neubytovával nás majitel, jelikož sám v tu dobu odjížděl na dovolenou, ale pán, který se mu o dům v jeho nepřítomnosti stará. Komunikace na jedničku.

V chaloupce najdete předsíňku, prostornou a opravdu slušně vybavenou kuchyň (lednice, mikrovlnka, el. trouba, toustovač, dokonce tu byl i lis na česnek 😀 a další nezbytnosti), koupelnu s vanou, velký obývák, ze kterého se vstupuje do dvou ložnic. V podkroví je ještě další ložnice, my ji nevyužili, jen jsme tam nakoukli.

U domečku je oplocená zahrada s posezením, gril, pískoviště s hračkami, tři houpačky. K dispozici jsme měli i nafukovací bazén (ovšem chyběla bazénová chemie).

Přijet lze až k domu, parkovat se ale musí na cestě kousek od něj. S sebou si musíte vzít vlastní ložní prádlo. K dispozici byla i dětská cestovní postýlka (bez matrace). Psi sem mohou 🙂

Strávili jsme tu letos v červnu 12 dní a byli jsme naprosto spokojeni. Naší prioritou byla zahrada a nízká cena. Za týden (mimo sezónu) jsme platili 5600 Kč, a i když zbytek dovolené už do sezóny zasahoval, majitel nám počítal levnější cenu pro celý pobyt. Elektřina se platí na konci pobytu dle spotřeby.

Klady:

  • velká oplocená zahrada pro děti
  • prostorný dům
  • dobře vybavená kuchyň
  • kamna zabezpečena mříží
  • vana v koupelně
  • komunikace s majitelem, navíc se i po skončení dovolené zajímá o to, jak jsme byli spokojeni
  • třešeň na zahradě a lesní jahody u plotu 🙂
  • kousek na vlak, kterým jsme jezdili na výlety
  • večer naprostý klid
  • cena

Zápory

  • nelze parkovat přímo u objektu
  • v ložnicích absence tmavších závěsů, takže děti vstávaly s východem slunce 😀
  • kdo je pintlich na čistotu, mohl by mít problém s tím, že to nebylo úplně 100% – někde byl prach (pod postelí, za skříňkami, gaučem apod.) Kuchyň, postele, koupelna, skříně ale byly naprosto v pořádku.
  • plusem je bazén, nicméně chyběly jak testovací pásky, tak chemie. Pásky jsme si koupili, voda byla přechlorovaná, tudíž nepoužitelná. Toto jsem ale pak psala majiteli, takže je možné, že další návštěvníci už budou mít vše k dispozici.

Sumasumárum – ubytování můžu s klidným svědomím doporučit každému, kdo nepotřebuje luxus, nevadí mu starší vybavení, ale hledá příjemnou střechu nad hlavou za rozumné peníze.

P.S. Na fotky interiéru musíte kouknout na web, jelikož jsem blogerka na houby, vůbec mě nenapadlo si to uvnitř vyfotit 😀

Z Josefova Dolu k Josefodolské přehradě

K Josefodolské přehradě se s kočárkem dá jít velice pohodlně z Hrabětic. Nenáročná cesta bez stoupání. Jelikož jsme byli ubytování v Josefově Dole a silnice mezi ním a Hraběticemi byla uzavřená, rozhodli jsme se vyrazit přímo „z domova“.

Délka trasy závisí na tom, odkud budete vycházet. My šli pěšky procházkou od vlakového nádraží (ale šli jsme průběžně celé odpoledne se zastávkou na hřišti, na zmrzku atd.), takže celý výlet měl skoro 9 km.

Pokud budete mít auto, doporučuji dojet až na parkoviště Ski Areál Josefův Důl (na konci obce) a vyrazit pěšky odtamtud. Cesta k přehradě pak měří asi 1,5 km. Trasa stále stoupá, takže se s kočárkem trochu zapotíte, ale vede lesem po asfaltce a jde se příjemně.

Pozor na cyklisty, kteří cestu rádi využívají a z kopce frčí poměrně rychle.

Na hrázi se to hemží inline bruslaři a vůbec se jim nedivím, ten asfalt je pro ně úžasný.

Zpátky se můžete vrátit stejnou cestou, nebo si výlet prodloužit a podél přehrady dojít třeba na Kristiánov a Novou Louku, nebo opačným směrem přes Hrabětice až na Královku.

Náš vozový park: Britax B-Motion 3

Když jsem před třemi lety řešila, za jaký sporťák vyměnit hlubokou korbičku, byla jsem úplně ztracená. Nechtěla jsem se hodiny probírat kočárkama. Vlastně jsem ani nevěděla, co od něj čekat. Jediné mé požadavky byly skladnost, dobrá manipulace a teréňák. Měla jsem v plánu koupit bazarový, však jsme kočár do té doby využívali sporadicky a myslela jsem, že do budoucna to bude stejně. Nakonec mi byl doporučen Britax, tehdy docela novinka na trhu. Okoukli jsme pár videí na youtube, nadchla nás hlavně úžasná skladnost, a tak kočárek putoval domů. Nový, bez vyzkoušení. A byla to hodně dobrá volba.

Neumím psát recenze, takže nevím, jestli mají mít nějaký formát nebo ne 😀 Čekejte jen moje zkušenosti.

Máme Britax B- Motion 3, tedy tříkolku. Kočár jsme kupovali začátkem roku 2015, oproti dnešním modelům mu spousta vychytávek chybí. Píšu pouze o sportovní verzi, nikoli o podvozku s hlubokou korbičkou. Neřeším design, na tom mi nijak zvlášť nezáleželo. Jak ho tedy hodnotím?

 

Klady

 

+ Úžasně skladný a vcelku lehký.

+ Výborně ovladatelný i jednou rukou. Jelikož mám dva psy, potřebovala jsem něco, co jede skoro samo.

+ Velká nafukovací kola.

+ Parádní odpružení.

+ Vysoká nosnost, v nouzi uveze i ty dvě děti 😀

+ Stabilní, trojkolky jsem se bála, zbytečně. Nikdy se nepřevrhl.

+ Projede i náročný terén (a když už je to i na něj moc, dá se dobře přenášet) 😀

+ Dá se vyprat.

+ Hezký vzhled (dá se k němu dokoupit nebo ušít miliarda doplňků).

+ V létě lze zadní část boudy sundat, zůstane tam jen lehoučká síťovina, která větrá.

+ Kvalitní, člověk nemá pocit, že se kočár za chvíli rozpadne.

 

 

Nevýhody

 

– Nejde do úplného sedu (existuje ale „udělátko“, kterým toho docílíte).

– Polohování nožiček nedomyšleno (opět existuje „udělátko“, plus nové modely myslím už mají vyřešeno dobře).

– Mohl by být větší košík.

– Špatně na něm drží nánožník.

 

Před těmi třemi lety stál nový BM3 okolo 6 tisíc. Cena je pořád podobná. Muž se koupi nejdřív bránil, stejně jako já se přikláněl k něčemu levnému bazarovému…a po pár projížďkách byl nadšenej. Hlavně z toho ovládání jednou rukou. Se sporťákem od dvojkombinace, který jsme předtím chviličku měli (a z čehož vznikla potřeba pořídit jiný), se to nedá vůbec srovnat. Za sebe ho můžu doporučit jak do města, tak do terénu.

 

Hlubokou korbu nebrat

Jelikož se vloni narodila dcera a já nechtěla mít doma x kočárků, koupili jsme k BM3 hlubokou korbičku. A to tedy dobrá volba nebyla. Korba je malá, sice vcelku dlouhá, ale úzká. Dítě se mi tam ve 4 měsících skoro nevešlo (a to je menšího vzrůstu). Po jejím nasazení se všechny dosavadní skvělé vlastnosti Britaxu vytratily – kočár byl těžký, ovládal se špatně, se stabilitou to nebylo nic moc. Takže za sebe nedoporučuji.

Nýznerovské vodopády s kočárkem (4 km)

Jeseníky ukrývají několik vodopádů. My jsme navštívili Nýznerovské vodopády, říká se jim i vodopády Stříbrného potoka. Je to velmi příjemná a nenáročná procházka, kterou zvládnou i děti pěšky nebo na odrážedlech. Cesta vede po asfaltové silnici, na kterou je zákaz vjezdu automobilům, takže není třeba bát se provozu.

Nýznerovské vodopády naleznete za obcí Žulová. Autem jeďte směrem na Nýznerov. Zaparkujte u Muzea Skorošice. Po silnici (značena modrou turistickou značkou) pokračujte cca 2 km až k vodopádům. U horní části je vybudována vyhlídka. Ke spodní části vodopádů se projít s kočárkem nedá. Zpátky se vraťte stejnou trasou. Celá trasa měří přibližně 4 km.

Tip: U muzea se nachází obora Černý kopec. Když budete mít štěstí, můžete zahlédnout muflony a daňky.

 

 

Za vlčí smečkou do Srní

Podívat se na smečku vlků můžete nedaleko Srní. Tedy pokud budete mít štěstí jako my, a ukáže se vám v celé své kráse 🙂 Vlci tu mají 3 ha výběh, takže se občas návštěvníkům skrývají.

Výběh se nachází u Návštěvnického centra. Vyjeďte autem ze Srní směr Modrava. Asi po kilometru budete mít po levé straně centrum a parkoviště. Tam nechte vůz a můžete vyrazit za vlky. Parkoviště je zpoplatněno, samotný vstup na vlčí stezku už se neplatí.

 

Vlčí stezka měří dva kilometry a seznamuje nás se životem této šelmy. Vede lesem a s kočárkem je bez problémů sjízdná. Jen se cesta táhne do kopce, takže úplně zadarmo to nebude 🙂 Po cca 1 km dojdete do vlčího výběhu. Uprostřed výběhu je vybudována 300 metrů dlouhá dřevěná lávka s vyhlídkovými místy.

Když se vrátíte k Návštěvnickému centru, můžete si tu dát malé občerstvení. Děti potěší místní hřiště.

 

 

 

Šumavská jezera s kočárkem

Milujeme Šumavu a jezdíme tam hodně často. Táhnou nás nejen kopce, ale i jezera. Je tam tak krásně. Na Šumavě najdete 8 jezer, z toho 5 na české straně. Až na Prášilské jsou všechna přístupná i s kočárkem.

 

Černé jezero

 

Ze všech šumavských jezer je to Černé asi nejlépe přístupné s kočárkem. Najdete ho nedaleko Železné Rudy. Zaparkujte vůz u hotelu Karl na Špičáckém sedle. Odtud vás k jezeru dovede pohodlná asfaltka. Cesta v jednom směru měří 3,5 km a je značena žlutou turistickou značkou. Trasu hojně využívají i cyklisté.

 

Čertovo jezero

 

Že to jde s kočárkem i k Čertovu jezeru jsem zjistila vloni na podzim. V roce 2014 byly totiž zrekonstruovány turistické stezky tak, aby se tohle místo zpřístupnilo i vozíčkářům.

Auto nechte u lanovky na Špičák, je tam poměrně velké parkoviště. Lanovkou vyjeďte nahoru. Určitě stojí za to vystoupat na rozhlednu, výhledy po okolí jsou nádherné.

Z vrcholu Špičáku se vydejte Rozvodskou cestou asi 700 metrů. Není to úplně asfaltka, ale úplně pohodová cesta. Dojdete k rozcestí Pod Malým Špičákem. Tam zahněte vlevo, dle ukazatele rovnou k Čertovu jezeru. Vpravo nechoďte, to je cesta přes Rozvodí – výhradně pro pěší a ideálně bez malých dětí. Po kilometru dojdete k rozcestí Čertovo jezero. Odtud už máte vodu nadohled.

Při zpáteční cestě se vraťte na rozcestí Čertovo jezero a po žlutě značené cestě dojdete na sjezdovky pod lanovku. Od těch sjezdovek je to pak s kočárkem náročnější, jak se jde z kopce, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Snad jen za mokra to může víc klouzat. Podobně jako od rozcestí Pod Malým Špičákem – jde se lesem, místy cesta strmě klesá a sem tam jsou takové jakoby schůdečky (viz foto), takže bych to asi nešla hned po dešti, bála bych se, že to s kočárem bude klouzat. Celý okruh měří cca 4 km.

 

Jezero Laka

 

S kočárkem se dostanete i k jezeru Laka, ale jen z obce Nová Hůrka. Tam zaparkujte, parkoviště nelze minout. Čeká vás cca 4,5 km dlouhé stoupání po modré turistické značce. První 3 km jdete po asfaltce, pak se cesta mění na šotolinu, stále dobře sjízdnou. Pouze posledních asi 200 metrů můžete mít s kočárkem problém, jedná se o klasickou šumavskou lesní cestu pro pěší. Terénní kočárek to dá, golfky vezmete podpaží 🙂 Zpět se vraťte stejnou cestou. Lze prý jít od jezera zpět i po červené a u rozcestí Vodní kanál se napojit na žlutou a dále na modrou, ale cestu nemám prošlou. Tak či tak, celkem ujdete 9 km.

 

Plešné jezero

 

K Plešnému jezeru se s kočárkem dostanete pouze z osady Jelení, po trase 1029 Jelení Vrchy – Plešné jezero. Ostatní cesty jsou určené pouze pro pěší. Trasa měří 6 km, nejprve vede po modré turistické značce (souběžně s NS Schwarzenberského plavebního kanálu), na rozcestí Hučina – potok se napojuje na zelenou. Zpátky se vydejte stejnou cestou.

 

Pod Prášilské jezero

 

Prášilské jezero je s kočárkem nedostupné. A fakt to nezkoušejte, nejde to 😀 Dá se ale dojít cca 200 metrů od něho. Tam kočárek nechte a buď se vystřídejte v hlídání nebo hoďte dítko na záda do nosítka.

Cesta začíná v Prášilech, jdete po žluté asfaltové cyklostezce. Na rozcestí Slunečná se napojuje na zelenou. Poté dojdete až k Liščím dírám. Tam se dejte vpravo, po červené, směrem k jezeru. Po cca 800 metrech narazíte na přístřešek. Tady končí asfaltka a kočárková cesta. Nahoru k jezeru je to hezký výšlap cestou plnou kamenů a kořenů. Zpět se až do Prášil vracíte stejnou cestou. Ujdete celkem cca 7 km.

1 2