Jak se nocuje nad mraky aneb ubytování na Ještědu

Třetí lednový víkend byl splněným snem ❤️Přespat na Ještědu v nejvyšším patře hotelu, vidět západ i východ slunce, odložit starosti dole a jen se kochat okolními kopci, které mám tak ráda. Bez dětí a za počasí, které bylo opravdu jak na objednávku.

Ubytování v Hotelu Ještěd

Ubytování levné není, ale to asi nečekáte 😉Cena se mění v závislosti na termínu a typu pokoje. Ty nejlevnější, Economy, které mají sociální zařízení společné na patře, stojí pro 2 od 2500 Kč za noc (v zimě v týdnu), za pokoj s vlastní sprchou zaplatíte od cca 4500 Kč (víkendy v sezóně i 6 tis.) Součástí je výborná a bohatá snídaně. Veškerý personál byl velmi milý.

Pokoje Economy sice postrádají sprchu, ale najdete je právě v nejvyšším patře. Co se týče komfortu, nechybělo nám vůbec nic. Trochu mě jen překvapilo, že stěny mezi pokoji jsou lehce papírové, nebo jsme měli hlučnější (a nahluchlé) sousedy? Dojem to každopádně nemohlo zkazit.

Ještěd je dogfriendly. Cena za psa na noc je 600 Kč, což je opět na mě hodně, ale tentokrát to jinak nešlo. Na druhou stranu, v pokojích jsou koberce a věřím, že údržba je tak náročnější.

Jak moc je ubytování vhodné pro děti úplně neposoudím, protože ty větší pokoje neznám.

Potěšil výtah i do našeho patra. Počítejte s tím, že chodby jsou uzounké, ve výtahu to ve složení 2 dospělí, pes a dva malé batohy nebylo nic moc. Můj obdiv má personál, který se tam zvládne nasoukat se všemi věcmi potřebnými k úklidu a zásobování 👍

Výhled na noční Liberec byl neskutečný, jak z letadla. Ranní pohled na probouzející se krajinu mně rozechvěl a zároveň zahřál, připadala jsem si, jako když dítě poprvé uvidí vánoční stromeček. I když bylo venku -12 a vítr fičel, měla jsem pořád pusu od ucha k uchu (nebo možná proto, že mi v tý pozici zmrzla😄

Ještěd a jeho okolí najdete samozřejmě i v průvodci Jizerské hory s dětmi. Pokud plánujete v Jizerkách dovolenou a nejste si jisti, kam s dětmi vyrazit, nechte se námi inspirovat.

Rakousko s dětmi – Abtenau a okolí

Abtenau a jeho okolí nám učarovalo tak moc, že se sem rozhodně chceme za rok zase vrátit. Strávili jsme zde při zpáteční cestě z tripu jen 4 dny, ale stihli toho poměrně dost. Poloha v regionu Dachstein West zaručuje nádherný výhled na alpský masiv a spoustu možností, jak zde léto strávit. Abtenau najdete jen cca půl hodinky jízdy od Hallstattu.

Ubytování na farmě

V první řadě bych moc ráda doporučila ubytování, které bylo naprosto dokonalé. Bydleli jsme asi 10 minut od Abtenau, v obci Au, na farmě Schörghof. V původní budově najdete 3 pokoje, v novější přístavbě pak 2 prostorné apartmány. Voní to tu dřevem, vše bylo čisté, prakticky zařízené a prostě krásné. Zahradu s hřištěm a bazénem děti po túrách ocenili, stejně jako zvířata, která mohly hladit. Součástí je malé wellnes, to jsme tedy nevyužili. Milí a nápomocní majitelé, to snad ani v Rakousku jinak nejde. A ten výhled, ten prostě musíte zažít.

Vodopády Dachserfall a Trickfall (3,5 km)

Pohodový výlet na dopoledne, který můžete absolvovat i v horším počasí. My jsme bohužel viděli jen Dachserfall, protože nás tlačil čas a museli jsme si vybrat. Při cestě se stačí držet mapy, od parkoviště se nemáte kde ztratit. U Dachserfall jsou 2 vyhlídky, které ale nejsou propojené, musíte se kus vrátit, pokud chcete jít na tu druhou. Doporučuju – udělejte to. Pokaždé uvidíte úplně jiný pohled a opravdu to za to stojí.

Kousek pod Dachserfall se nachází malé Kneippovy lázně s posezením. Je to moc hezké místo třeba pro odpočinek. Pokud bych šla túru dnes, zaparkovala bych u hlavní silnice, vzala bych to nejprve přes Trickfall na Dachserfall a pak přes lázně zpět. Okruh by měl asi 3,5 km.

Karkogel a letní sáňkařská dráha

Přímo v Abtenau nemůžete přehlédnout středisko Karkogel, a hlavně jeho letní sáňkařskou dráhu. Ta měří skoro 2 km. Nahoru vás vyveze kabinková lanovka a hurá dolů. Jedna jízda stačit nebude, s tím počítejte 🙂 V rámci Salzurgenland Card bylo jízdné zdarma, my ji bohužel neměli, takže si ověřte, kolik jízd je v tom zahrnuto.

U spodní stanice lanovky najdete krásné dětské hřiště. A kdo by se nahoře chtěl projít, má nespočet možností. I s kočárkem třeba můžete dojít k vodní nádrži, která je asi 15 minut chůze od horní stanice.

Soutěska Lammerklamn

Asi 10 minut od Abtenau najdete soutěsku Lammerklamm. Procházku si tu užijete jak v dešti, tak za letního odpoledne, kdy tu bude příjemný chládek. Trasa soutěskou měří asi kilometr a vracíte se zpět stejnou cestou. Zabere to cca hodinku. S kočárkem samozřejmě nesjízdné. My zde byli po velkých deštích, čemuž odpovídá i barva vody v řece. Berte s sebou kvalitní boty, protože chodníčky kloužou. Do soutěsky se platí vstupné.

Gosausee

Mým snem bylo vidět obě jezera v Gosau, které je od Abtenau vzdálené asi 20 minut autem. Pamatujte, kdo dřív přijde, ten blíž parkuje. Vyrazte sem tedy opravdu brzo ráno, protože jinak je nejbližší parkoviště plné a vás čeká od auta štreka pěšky po slunci a do kopce. Jako nás 🙂 Míří sem zkrátka hodně lidí, někdo k jezerům, někdo na ferraty, někdo lanovkou nahoru a na túru…Rozhodně je to místo, kam se budete vracet.

K oběma jezerům to lze zvládnout s kočárkem, byť cesta mezi Vorderer Gosausee a Hinterer Gosause je místy hodně do kopce a sem tam dost kamenitá. S malými dětmi vám bude určitě stačit první jezero, protože než ho obejdete, je několik hodin pryč. Dá se v něm i koupat nebo alespoň cachtat, a klidně tu můžete být celý den. Však je na co koukat 🙂 Najdete tu samozřejmě i občerstvení.

K zadnímu jezeru nechodí ani zdaleka tolik lidí, proto je to tu mnohem klidnější. My jsme si mezi jezery střihli i menší „záchrannou akci“ zraněného turisty, na což děti doteď vzpomínají. Naštěstí to nebylo vážné, jen pro něj bolavé, dlouhé a nepříjemné.

Túra okolo prvního jezera měří asi 5 km, pokud půjdete k oběma, čeká vás i se zpáteční cestou cca 13 km.

7 tipů, co dělat s dětmi ve Špindlerově Mlýně

Léto je skoro tady a Špindl patří mezi oblíbené turistické destinace. My jsme tu strávili letos na jaře 3 týdny a pořád jsme měli co dělat. Chodili jsme po kopcích i ve městě, dali si pořádně do těla i odpočívali. Špindlerův Mlýn může být sice dražší lokalitou, nicméně je výborným výchozím místem pro dovolenou. Pojďme nakouknout, co všechno tady s dětmi můžete podniknout. Dnes to nebude tolik o konkrétních túrách, jako o možnostech, které městečko nabízí. Výlety v okolí podrobně rozepsané najdete v mém průvodci Krkonoše s dětmi. A pozor, na konci článku najdete jeden můj tajný tip 🙂

1. Lanovkami za výhledy a zábavou

Co si budeme povídat, jak děti někde vidí lanovku, prostě s ní musí jet. Aspoň ty naše. Ve Špindlu můžete vyrazit na Medvědín nebo na Pláň. V obou případech si sáhnete celkem hluboko do kapsy. Na vrcholcích ale na děti čekají dokonalá hřiště, kde by bez problémů strávily celé odpoledne. A vás krásné výhledy. Z vršků můžete pokračovat dál na hřebeny nebo nějakou z dětských naučných stezek sejít dolů.

Pokud jedete do Špindlu mimo sezónu (duben – konec června), zjistěte si provozní dobu lanovek, mohou jezdit jen v určité dny.

2. Projděte naučné stezky

Naučných stezek je ve Špindlerově Mlýně hned několik. Děti budou zaručeně bavit ty herní. Jsou to Medvědí stezka, Špindlmanova mise (začátek u horní stanice lanovky), Mechová peřinka, Jízda za zvířátky (obě začínají u horní stanice lanovky na Pláň) a Krkonošská zvířata (na hřebeni Špindlerovka – Moravská bouda). Kromě Mechové peřinky je lze zvládnout s kočárkem, byť Medvědí cestu obtížněji. Podrobný popis je v knížce.

Další stezky už herní nejsou, začínají ve městě, ale já bych vypíchla jednu, na kterou děti určitě vezměte – NS Čertova strouha. To je taková nádhera. Není sjízdná s kočárkem! Stezka plná vodopádů, balvanů, chodníčků a úzkých pěšinek děti určitě bude bavit. Náhradní oblečení s sebou.

Můj tajný tip – běžte ji nikoli zespoda ze Špindlu, ale od Erlebachovy boudy po žluté 🙂

3. Autobusem na hřebeny

Do Krkonoš se jezdí samozřejmě za výhledy a krásnou přírodou. Ale někdy děti do kopců prostě stávkují, nebo toho ještě tolik neujdou, a pak je skvělé, když si náročný úsek můžete zkrátit. Krom lanovek to ve Špindlu obstarají i autobusy. Dovezou vás celoročně na Špindlerovku (odkud můžete do Polska, na Sněžku, na Petrovu boudu, k Dívčím a Mužským kamenům). V sezóně zase z Horních Míseček využijte bus na Zlaté návrší, k Vrbatově boudě. Pak můžete dojít k prameni Labe, Sněžným jámám apod.

Tyto autobusy jsou velice oblíbené, počítejte tedy s tím, že mohou být velmi plné. Na zastávku choďte tedy klidně s předstihem a pokud máte možnost, jeďte z té výchozí. V sezóně jezdí v jeden čas více spojů, aby turisty pobral. Bus na Špindlerovku stál letos 60 Kč pro dospělého, děti polovinu. Jízdní řády najdete tady.

Tip na výlet pro starší děti: Pokud už jsou děti zdatné, nádherná celodenní túra je ta přes Kozí hřbety. Tady vás tedy žádný autobus neuleví, ale stojí to za to.

4. Navštivte Limobar

Tohle místo budete milovat vy i děti 🙂 Samoobslužný stánek nejen s vychlazenou limonádou, ale také s domácí zmrzlinou je skvělým zpestřením výletu (nebo dobrou motivací, když už bolí nožičky). Najdete ho u penzionu Krakonoš, ve stráni nad Labskou přehradou. Jak funguje? Vyberete si, na co máte chuť a peníze buď vložíte do kasičky, nebo uhradíte pomocí QR kodu.

5. Prohlédněte si přehradu

Labskou přehradu nemůžete přehlédnout. Zejména bývalý domek hrázného přitahuje pozornost. K přehradě můžete klidně sejít právě od Limobaru, nebo sem vyrazit z centra po modré a zelené značce. Cesta vede z velké části lesem a je sjízdná i s kočárkem. Zpět buď stejnou cestou, autobusem nebo třeba můžete pokračovat dále…Určitě nechoďte podél hlavní silnice, provoz je veliký a chodník tu není.

6. Projeďte se na bobovce a vyšplhejte do výšek

Bobová dráha a vedlejší lanový park lákají ty, kteří potřebují trochu adrenalinu. Děti každopádně. Nedám vám referenci z dráhy, protože na podobné atrakce já vůbec nemůžu vlézt 😀 Každopádně samo může jet dítě od 8 let.

Do lanového parku je vstup od 140 cm, pro menší děti je tu volně přístupné lanové hřiště. A tady si i naši starší přišli na své. Ideální zábava pro ty odpočinkové dny.

7. Zajděte do aquaparku a do muzea Lega

Když je venku psí počasí, přichází na řadu indoor aktivity. Vyrazit můžete za vodními radovánkami do některého z aquaparků. Jeden najdete na parkovišti Medvědín, druhý pak ve Vojenské zotavovně Bedřichov. V zotavovně bývá mimo sezónu studenější voda.

Muzeum Lega se nachází v místní obchodní pasáži. Vstupné je poměrně vysoké na to, že se jedná vlastně o jednu místnost plnou vystavených modelů (ale krásných, nás to bavilo). Za čím sem ale děti chodí spíš, je herna. Najdete tu několik stolečků s kostičkami a stavět můžete od rána do večera. Chytrým obchodním trikem, bohužel nepříznivým pro naši peněženku, je to, že vstupenky se kupují v Lego prodejně… 🙂

Tajný tip pro ty, kdo to dočtou do konce

A pokud jste to dočetli až sem, prozradím vám, kde je ve Špindlu asi nejhezčí hřiště. Najdete ho v Bedřichově, pod bytovkami, v ulici Lesní nad MŠ 🙂 Ale abych byla fér, také jsem na něj tip dostala, od Janči S dětmi v báglu.

Turistické tipy, kam s dětmi i s kočárky vyrazit, najdete nejen na blogu, ale hlavně v průvodci Krkonoše s dětmi. Vyšel samonákladem v roce 2020 a já děkuju za jeho objednávání. Už podle něho výlety absolvovalo víc než 3500 rodin. Tím, že ho (nebo celý balíček i s Jizerkami) podpoříte fungování tohoto webu (a soc. sítí), jehož obsah není jinak monetizován.

Průvodce pro rodiny s dětmi. Krkonoše s dětmi, Jizerské hory s dětmi

Salcbursko s dětmi: Wagrain a okolí

Konečně to klaplo. Léto v Rakousku. Dcera dorostla do věku, kdy i delší cesty v autě snáší a po covidové pauze jsme mohli vyrazit. Připadala jsem si jak před prvním rande 🙂 Nervózní, jestli splní moje očekávání. Jestli to bude takový, jak si představuju. Rozechvělá. Nedočkavá. V obavách, aby se něco nepo…,víte, jak to s dětma chodí. Rakouské Alpy jsou prostě láska, kterou jen tak něco nepřekoná.

Dopředu říkám, že na naší dovolené jsem neměla jiné zásluhy než výběr ubytování (bude samostatný tip). Téměř všechny informace k výletům jsem čerpala z průvodce Rakouské Alpy s dětmi od Janči Červenkové, který mám naštěstí v tištěné podobně. Je totiž totálně vyprodaný, ale Jana už chystá online verzi. A protože vím, kolik času zabere průvodce sepsat, omezím se u těchto výletů jen na fotky a pár základních informací.

Co se týče lokality, Wagrain byl skvělou volbou. Je to hezké městečko, mezi Čechy hodně oblíbené. Najdete tu vše, co k dovolené potřebujete – restaurace, obchody, několik lanovek a hlavně místní Wasserwelt. Menší aquacentrum, které má venkovní i vnitřní bazény a díky místní kartičce, kterou nám poskytlo ubytování, jsme tu byli denně zadarmo. Neber to 🙂 V okolí jsme navštívily tahle místa.

 

Jägersee

Nádhera – ale co není v Rakousku nádherné, že? Krátký výlet nedaleko Wagrainu kolem tyrkysového jezera. Pohodovka, odpočinkové. Se zdatnými dětmi jste mi hodně doporučovali výše položené Tappenkarsee s Tappenkarseehütte. To jsou ale cca 2 hodiny chůze s větším převýšením. Příště 🙂

 

Grafenberg, Geisterberg a vrchol Sonntagskogel

Oba dva zmiňované kopce od G jsou rájem pro děti. Nahoru vás vyveze lanovka a pak tu můžete strávit celý den. První lanovkou nahoru, poslední dolů a děti toho stejně nebudou mít dost. Rakouská hřiště jsou dokonalá, však posuďte sami.

Mezi těmito kopci najdete vrchol Sonntagskogel (1849 m). V rámci zachování nějaké turistické aktivity (ono ale i po těch kopcích za atrakcemi toho nachodíte dost) jsme se na něj vypravili jeden den z Grafenbergu. (Jen já si vůbec nezapamatovala jméno a mapu nestudovala). Cesta krom toho, že vede samozřejmě do kopce, neskrývá žádné nástrahy. Nahoře nechybí vrcholový kříž (dobré lákadlo pro děti) a ty výhledy, ty teda jsou.

Za dva dny jsme vyrazili na Geisterberg a mně už začal chybět ten klid, který v horách hledám. Ta hřiště úplně nejsou mým šálkem a prostě potřebuju zdolat nějaký ten kopec vlastními silami. Jak já chápu ty horolezce, který to táhne do výšek 😀 I koukla jsem do mapy, co je poblíž, že se projdu. Vidím jezero, potom kopec od S, pořádně nečtu, zavírám mapu a vyrážím. Jezírko (uměle vytvořené) je krásné, najdete tu i lehátka pro odpočinek.

A pak už zase jen stoupání. Čím víc se blížím vrcholu, ohlížím se za sebe a kochám se, tím víc mi přijde, že to tu znám. Že už jsem tohle viděla…Viděla. Přesně 2 dny zpátky. Jen jsem si sem předtím vyšlápla z Grafenbergu. Ano ano, 2x za týden jsem zlezla stejný kopec – Sonntagskogel 😀 Výhledy ale za to stály a já vám pro výstup můžu s jistotou doporučit jít právě z Geisterbergu. Ta cesta je mnohem hezčí.

 

Liechtensteinklamm

Soutěsky milujeme a tahle za to rozhodně stojí. Ale – bývá tu nával. Dorazte sem buď hned ráno, jakmile se otevře, nebo cca hodinu před zavíračkou. Pak se pravděpodobně vyhnete davům. My tu byli večer a s námi asi 5 dalších lidí. Ideální. Víc než hodinku byste na projití potřebovat neměli i s delší kochačkou u vodopádů.

 

Grünwaldsee a výstup na Seekarspitze

Tady to pro mě bylo srdcové místo s asi nejhezčími výhledy. Tady se dá dělat tolik tras, že sem můžete jet xkrát a pořád budete mít kam jít. Jezírek je tu hned několik a všechna jsou krásná. Děti nadchla kuličková dráha. My měli ale jiný cíl – vystoupat na vrchol Seekarspitze, což není pro děti zrovna jednoduché. Popojeli jsme ještě lanovkou k Hochsee a odtud už 1,5 km pěšky s cca 300 m převýšením. Tady ale syna zradila kolena, po nedávných neštovicích se zhoršilo jeho onemocnění a my dva skončili po kilometru.

Muž s dcerou (5 let) pokračovali na vrchol. Nahoru už nevede žádná pohodová cesta, ale pořádný horský skalnatý terén. Nepodceňte kvalitní boty a fyzičku dětí. Sestoupit se zpět dá stejnou cestou (která čekala nás, protože se dost horšilo počasí) nebo pokračovat dolů po hřebeni po červené, která je mnohem náročnější, ale hezčí. Tou scházela další skupinka s malými dětmi a zvládli to bez větších obtíží.

 

Mühlbach am Hochkönig

Lanovkou nahoru na kopec a opět tu strávíte celý den. Děti poděkují 🙂

 

Gainfeldwasserfall

Tenhle moc hezký vodopád najdete nedaleko města Bischofshofen. Z parkoviště je to k němu cca 20 minut chůze prakticky po rovině. Nad vodopád vede stezka, která slibuje nahoře nádherný výhled. To platí, jen si za ním musíte vyšlápnout cca 400 dřevěných schodů 🙂 Za mokra mohou dost klouzat. Nahoře je zřícenina hradu, kolem které se zase dá slézt zpět k autu. Ideální zastávka na cestě z jiného výletu.

Východní Krkonoše s dětmi: 7 tipů na místa, kde se celá rodina zaručeně zabaví

Když přijedeme do Krkonoš, chci hlavně chodit, kochat se nádhernou přírodou a výhledy. Zkrátka, strávit každý den na kopci je značka ideál. Krkonoše s dětmi jsou ale o kompromisu – někdy túra, jindy zábava. A ačkoli tam skoro u každé boudy najdete hřiště, někdy to dětem nestačí. Proto (a taky abychom měli motivaci na další náročnější výlety) do programu občas zařazujeme i větší zábavní aktivity. Ve východních Krkonoších je naštěstí možností dost, kam vzít (nejen) děti vyřádit, a zároveň tato místa dobře zkombinujete s turistickým výšlapem. Během letošního červnového víkendu jsme většinu z nich na pozvání Krajiny pod Sněžkou ozkoušeli, a tak vám přináším čerstvý report.

 

1. Baldův svět a bobová dráha Berta

Baldův svět mi doporučoval snad každý a konečně ho můžu doporučit i já vám. Nachází se v Mladých Bukách a je to veliký venkovní areál plný zábavy. Pokud máte děti do cca 10 let, návštěvu si ujít nenechte. Krom hřišť, houpaček, trampolín nebo letního tubingu tu najdete parádní vodní svět včetně brouzdališť a menšího bazénu. Za hezkého počasí tedy plavky s sebou, za horšího vezměte náhradní oblečení, protože voda prostě děti láká 🙂 Našim dětem se nejvíc líbilo obří 3D bludiště, kde se zabaví i dospělí. Klidně tu strávíte půl dne. Negativně hodnotím jen to, že tu je velmi málo stínu.

Kousek od Baldova světa, přímo na parkovišti, kde budete nechávat auto, můžete navštívit i bobovou dráhu Berta. A tu tedy doporučuje můj muž s dcerou všemi deseti (já se zdržuji hlasování, protože podobné atrakce moje tělo úplně nesnáší 😀 ) Ve srovnání s bobovkou v Peci nebo Harrachově je tahle luxusní, navíc měří 1,5 km. Info o vstupném a otevírací době Baldova světa i bobovky najdete na webu.

 

 

2. Emilův lesní svět

Emilův lesní svět je hřiště pod Stezkou v korunách stromů, kterou najdete na konci Janských Lázní. Za návštěvu rozhodně stojí, a to i v případě, že se nechystáte jít na samotnou Stezku. O hřišti se zmiňuji i v průvodci, tehdy bylo velikostně asi poloviční, a i tak za to stálo. Dnes tu najdete dřevěné prolézačky, houpačky, zemní trampolínu, pro nejmenší pískoviště a další. Nejvíc asi lákají vysoké domečky s tobogánem. Hned vedle je restaurace, kde dobře vaří. Vy si můžete dát oběd, zatímco děti budou řádit na hřišti, na které dobře vidíte. A navíc – hřiště je pod stromy, takže je tu stín. Vstupné na hřiště se neplatí.

Pokud byste sem jeli autobusem, vybírejte nejlépe ten, který staví u Hofmanových bud, případně u lanovky na Černou horu. Ze zastávky Lesní dům je to už pěšky celkem daleko.

 

3. Dětský park Kabinka na Černé hoře

Na vrcholu Černé hory, hned za horní stanicí lanovky, najdete další lákadlo pro děti. V parku Kabinka si mohou půjčit šlapací káry, zkusit slack-line, nechybí trampolíny nebo letní tubing. Největším lákadlem je veliká lezecká stěna (vybavení v ceně vstupenky ) a možnost projet se lodičkou na retenční nádrži. Pozor – lodičky jsou pouze pro děti, resp. měly by zvládnout unést 80 kg. Mladší děti si plavčík / obsluha připoutá na lano, kterým si je může přitáhnout. Dcera v 5 letech loďku zvládla s přehledem ovládat, pro náš klid ale byla jištěná právě lanem.

Jednorázové vstupné je 165 Kč / osobu na celý den, ale dle mého je to tu maximálně na 2 hodiny. Na stejném místě si můžete půjčit koloběžku a užít si sjezd zpět do Janských Lázní. Z Černé hory je pak tolik možností, kam se vydat. Třeba na nádherné černohorské rašeliniště, nebo přes hřeben až do Pece.

 

4. Farmapark Muchomůrka

I Farmapark Muchomůrka můžete najít u mě v průvodci, byli jsme tu hned několikrát. Najdete ho mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou. Zabaví se tu podle mě děti do cca 8 let. Mohou se volně pohybovat mezi ovcemi a kozami, podívat se do holubníku, užít si prolézačky, zahrát si venkovní hry, vidět klokana…Rodičům přijde vhod káva a malé občerstvení. My tu vždy strávili cca 3 hodiny. Opět pozor při slunném počasí, je tu málo stínu. K Farmaparku se dostanete pěšky buď z Janských Lázní od parkoviště Lesní dům (což doporučuji, protože vás sem povede herní stezka a je sjízdná i s kočárkem), nebo se Svobody nad Úpou. Přijet blíže autem nelze.

 

5. Herní krajina Pecka

Pokud je něco opravdu pecka, tak je to Herní krajina Pecka. Tu najdete ve Velké Úpě, u horní stanice lanovky na Portášky. A tady si na své přijdou i starší děti, troufám si říct, že třeba i kolem 12 let. Obří dřevěné prolézačky baví i nás dospěláky. Však podle fotek posuďte sami. Pecka je volně přístupná. Můžete sem zajít třeba cestou ze Sněžky, jen počítejte s tím, že se odsud dětem nebude chtít. Vy si zatím odpočiňte ve stínu stromů nebo si dejte na Portáškách něco dobrého. A pokud znáte Skryté příběhy, jeden se odehrává právě v okolí Pecky. Jen pokud dolů chcete jet lanovkou, ohlídejte si, v kolik odjíždí ta poslední. Dolů ale můžete vyrazit i na zapůjčených koloběžkách.

 

6. Relaxpark Pec pod Sněžkou

V Peci je možností, kde se děti mohou zabavit, hned několik. Mají tu třeba hezké městské hřiště u hlavní cesty pod hotelem Horizont, další parádní najdete u lanovky na Sněžku, u přehrady v Bukovém údolí pak pěkný lanový park. V Horizontu je veřejnosti přístupný bazén. My jsme v rámci spolupráce vyzkoušeli Relaxpark a přiznám se, že jsme odcházeli trochu rozpačití. Možná i díky horkému počasí a únavě z túry, možná jistou „zmlsaností“ z Pecky, Emilova nebo Baldova světa.

Bobovka je poměrně rychlá a krátká (což se neodrazilo ale na ceně), dětem se ale líbit bude. V Lemurii najdete hned několik obřích skluzavek, které jsou parádní, jinak ale prolézačky moc nezaujali. Opět tu není moc stínu, ve spodní části hřiště jsou ale stolky se slunečníky. Vstupné nehodnotím, v Peci tak nějak očekávám vyšší ceny všeho. Velkou výhodou ale je, že park je v sezóně otevřen až do 20 hodin. 

 

7. Herní naučné stezky

Co se mi v Krkonoších líbí moc, jsou naučné stezky, které vznikají na čím dál víc místech. V okolí Pece a Janských Lázní jich najdete hned několik. Vřetenovčí stezka vede z Janských Lázní k Farmaparku. Kosí stezka vás provede z vrcholu Černé hory k rašeliništi. Z Pece do Velké Úpy vede Krakonošova zpovědnice, cestou po Hnědém vrchu se zase dozvíte něco o tetřívkovi. Několik pohádkových stezek vám zpříjemní vycházky v okolí Malé Úpy.

 

 

Náš krkonošský víkend jsme zakončili výletem na Sněžku – nahoru lanovkou, dolů přes Obří důl. Jednak jsme byli už dětské zábavy nasyceni, počasí volalo po hřebenovce a ještě tu bylo málo turistů, jednak bylo před dovolenou v Alpách potřeba otestovat operované koleno, zda zvládne tento sestup, a vyzkoušet nové barefoot botky do terénu, kterými nás vybavilo Naboso.cz. Jelikož mě zajímalo hlavně, zda nekloužou, dali jsme si sestup po řetězové cestě (v tu dobu byla ještě otevřená i pro sestup, pozor, teď v létě je možné jít po ní pouze nahoru, ze Sněžky dolů musíte po Jubilejní).

Potkali jsme několik lidí v žabkách, dokonce s dítětem v krosně :O, i paní na podpatcích :O U té tedy nevím, zda mám smeknout, že to dala, nebo kroutit hlavou. Každopádně dcerky Xero i moje pohorky Freet držely jak přibité a do Alp jsme jeli už s jistotou, že jiné boty netřeba. A hlavně, koleno konečně umožnilo túru bez bolesti.

Na Sněžku se s dětmi můžete vydat stejně jako my, nebo některou z dalších cest, každopádně o prázdninách se připravte na davy, jak u lanovky, tak na přístupových cestách.

53 tipů na výlety s dětmi napříč Krkonošemi najdete v mém tištěném průvodci.

Průvodce pro rodiny s dětmi. Krkonoše s dětmi, Jizerské hory s dětmi

Západní Čechy s dětmi: Přírodní park Sedmihoří

V Plzeňském kraji, mezi Českým lesem, Horšovským Týnem a Borem u Tachova najdete menší, ale nádhernou oblast Sedmihoří. Pro rodiče s malými dětmi, kteří rádi řádí v lese, šplhají na balvany a malé skalky, je to tu úžasné. My sem jezdíme z chaty, kterou máme kousek a poznáváme vždycky jiný kousek. Vede tudy asi 10 km dlouhá naučná stezka, jejíž část je sjízdná i s kočárkem (zejména modrá turistická značka).

Nenechte se zmást názvem – Sedmihoří tvoří více vrcholu, než sedm. Někdo udává devět, jiný jedenáct. Oněch sedm je ale nejznámějších a mají nadmořskou výšku mezi 550 – 619 m. Hory to tedy zrovna nejsou, ale některé cestičky si s horským terénem nezadají.

Nejznámějším místem Sedmihoří (kam se i s kočárkem dostanete) je U Ručiček. Najdete zde žulový balvan s vytesaným motivem dvou dlaní. Symbolizuje místo, kde se údajně setkali dva znesváření sedláci s povozem. Jelikož ale cesta byla úzká, ani jeden z nich nemohl projet, pokud by si nevyšli vstříc. Naštěstí toto oba pochopili, dohodli se a usmířili. Na památku pak do kamene nechali vytesat symbol.

 

Ta (pro mě) nejhezčí místa ale bohužel s kočárkem nezvládnete. Mám na mysli zejména oblast kolem Rozsochy a Tříslovce. Právě tady si malí lezci přijdou na své 🙂 A rodiče se mohou kochat výhledy. Na žluté počítejte s náročnějším terénem.

Naučnou stezku nemusíte jít celou, dá se z ní kdykoli sejít a vrátit zpět. Výchozími místy jsou Mířkov, Mezholezy, Vidice nebo Darmyšl. Ať půjdete odkudkoli, tahle Sedmihoří vás zklamat nemůže. My sem nejraději jezdíme na podzim, kdy les kolem hraje všemi barvami. Bonus k tomuto výletu – není tu přelidněno 🙂

Jizerské hory s dětmi: Nádherná vyhlídka Paličník (až 11 km)

Jednou z nejkrásnějších skalních vyhlídek v Jizerkách je rozhodně Paličník. Ten je také velice dobře dostupný i pro rodiče s kočárky nebo s menšími dětmi. Výhled z něho je nepopsatelný. Vidět můžete hluboké údolí Smědé, spoustu jizerských vrcholů (Jizeru, Frýdlantské cimbuří) a na druhé straně vrcholky Krkonoš. Pokud bych si s malými dětmi měla vybrat jen jednu vyhlídku, bude to právě Paličník. 

 

 

Nejsnazší (i když o něco delší) a pro kočárky vhodná cesta na Paličník vede ze Smědavy. Na Smědavu doporučuji dojet autem buď brzo ráno, nebo zaparkovat v Bílém Potoce a v sezóně se přepravit autobusem. Trasa vede nejprve po zelené, kolem jezírka Černá Smědá, později se napojí na modrou. Pozor, je tu poměrně málo stínu. Téměř celou cestu půjdete po rovině. Povrch je asfaltový, později písčitý. S kočárkem se dostanete až k rozcestí Pod Paličníkem, ale lze jej s krátkým přenesením dostat přímo pod vyhlídku. Trasa v jednom směru měří cca 5,5 km.

Na vyhlídku vedou dva krátké žebříčky a pár vytesaných schodů. Nahoře je po celé délce vyhlídky zábradlí. Po zkušenostech s dalšími skalními vyhlídkami bych řekla, že Paličník je jedna z těch nejlépe zajištěných. S pomocí rodičů to nahoru zvládnou opravdu i menší děti. A pokud se jim chtít nebude, pod vyhlídkou je spousta menších kamenů k lezení.

Pokud máte kočárek, zpět se vraťte opět na Smědavu. Bez kočárku můžete sejít po žluté do Bílého Potoka. K autobusové zastávce, odkud pojedete zpět k autu, je to 3,5 km. Počítejte s tím, že sestup je zejména pro malé děti poměrně náročný. Budete scházet cca 450 výškových metrů hodně kamenitým terénem. Kočár tady opravdu neprojede a snášet ho z toho kopce rozhodně nebude příjemné. Nejnáročnější je část k Hájenému vodopádu (1,5 km), potom už je cesta pohodová. Hájený potok vám několikrát zkříží cestu a v horku je vítaným osvěžením.

TIP: Pokud chcete na Paličník vystoupat z Bílého Potoka, zaparkujte u Bártlovy boudy. Nahoru to jsou necelé 3 km.

 

Chcete vyrazit na další vyhlídky v Jizerkách, ale nevíte, kam to děti zvládnou? Nebo si chcete užít pohodovou túru s kočárkem? Naše výlety jsem vám sepsala do průvodce Jizerské hory s dětmi. Tak mrkněte.

Průvodce pro rodiny s dětmi. Krkonoše s dětmi, Jizerské hory s dětmi

Šumava s dětmi: Špičácké sedlo – Pancíř – Můstek a zpět

Podzimní inverze ve městě už nebyla k vydržení. „Využili“ jsme zavřených škol a nedobrovolného pracovního volna, a v týdnu si zajeli na Šumavu. Naším cílem byl Pancíř, vrchol, který je mou srdeční záležitostí. Právě sem mě vodil můj dědeček coby 3-8 leté dítko. Nejdřív lanovkou, později pěkně po svých. Vždy jsme v Plzni sedli na vlak, vystoupili na Špičáku a vyrazili. A já se každoročně do těchto míst vracím. Stejným způsobem – vlakem. Ne vždy se to podaří v listopadu, kolem dušiček, nicméně na Pancíř prostě jezdím vzpomínat na dědu. Letos, vzhledem ke Covidu, jsme jeli autem. Díky tomu jsme ale cestu mohli protáhnout až na Můstek a užít si opravdu úžasných výhledů na inverzi pod námi.

Naše trasa se zčásti dala zvládnout s kočárkem, místy to ale bylo na občasné přenášení. Popíšu vám ale i cestu alternativní, kterou kočárek zvládne bez problémů.

 

Nekočárková trasa

Zaparkujte ideálně na Špičáckém sedle a vydejte se (bez kočárku) po červené značce, až k rozcestí Pod Pancířem. Tady se k vám připojí i modrá, a půjde pěkně pod retro jednosedačkovou lanovkou až na vrchol. Trasa není nijak zvláště náročná, samozřejmě stoupáte, ale v pohodě to zvládnete i s malými dětmi.

Z Pancíře je úžasný výhled. Ještě lepší je to samozřejmě z rozhledny, když je otevřená. Na vrcholu je i chata, kde se lze v sezóně občerstvit. Na vrcholu najdete taky dřevěné dveře, které vám „otevírají“ výhled na šumavské hřebeny. Počítejte s tím, že tu bývá hodně lidí, stejně jako na jiných známých šumavských místech.

Až se vynadíváte, pokračujte po červené dál směr Můstek. Prvních cca 400 metrů je pro kočárky hodně hodně špatně sjízdných, ale je to z kopce 🙂 Zbytek cesty až k Můstku je bez problémů. Cestou jsou opravdu úžasné výhledy. Tahle hřebenovka je profláklá, ale prostě krásná. My z Můstku pokračovali dál po modré, chvíli po žluté (NS Hojsova stráž) a opět po modré až na Špičácké sedlo. Modrou opravdu s kočárkem nezkoušejte. Naše trasa měřila asi 11 km, tříletou dcerku jsem nesla poslední 2 km.

 

Alternativa pro kočárky

Máte-li kočárek, vyražte rovněž ze sedla, ale od rozcestí Hrnčíř pokračujte po cyklotrase, kolem hotelu Šumavský dvůr. Tam se napojte na Mattušovu cestu a pokračujte na rozcestí Pod Švýcárnou. Zde se napojíte na červenou, dojdete na rozcestí Pod Pancířem. Nahoru se dejte po asfaltce, cestu pod lanovkou opravdu nedoporučuji.

Dále na Můstek máte možnost jít jako my, ale viz výše – prvních asi 400 metrů je celkem hardcore, určitě to chce terénní kočár a možná budete někde přenášet. Druhou možností je sejít z Pancíře kousek zpátky. Pod rozcestí Pod Pancířem uhnout na asfaltku, a pokračovat kolem pramene Úhlavy. Po nějaké době se obě cesty scházejí. Až na Můstek pak už pokračujete po červené. Zpět se musíte ale vrátit stejnou cestou. Takto ujdete cca 11 – 13 km (podle toho, zda půjdete přes pramen Úhlavy)

Varianta pro dlouhou trasu – z Můstku pokračujte dál po červené, přes Prenet, až na vlakovou zastávku Zelená Lhota. Na Špičák pak dojedete vlakem. Počítejte ale s cca 17 km túrou.

Na Pancíř můžete samozřejmě vyjet i lanovkou. Složený kočárek převeze.

Jeseníky: Vřesová studánka s kočárkem (3,5 km v jednom směru)

Jestli je v Jeseníkách místo, kam se vždycky ráda vrátím, je to Vřesová studánka. Ne nadarmo se jedná o poutní místo. Dříve tu stávala chata, dnes tu najdete kapličku. A hlavně nádherný výhled.

Vřesová studánka. Foto: Jan Karhánek

 

K Vřesové studánce se s kočárkem vydejte z Červenohorského sedla. Je tu prostorné parkoviště. Trasa vede po červené, souběžně s ní jde i NS S Koprníčkem na výlet Koprnickými horami (ta ale celá sjízdná není). Půjdete po pohodlné, zpevněné cestě, i když místy kamenité. Čeká vás však celkem táhlé stoupání. Odměnou vám budou úžasné výhledy na hřebeny hor.  A pokud přijedete v době, kdy rostou borůvky, budete mít i svačinu 🙂

Od studánky je to jen 400 metrů ke Kamennému oknu. Určitě doporučuji zajít se podívat, je odsud opět nádherný výhled. Na kočárek to ale není.

Zpátky se vraťte stejnou cestou.

 

1 2 3